Zkomponovali jsme hru S citem / inspirace: Jáchym Topol: Citlivý člověk / základna pro komponování: zachycené záblesky / postup: rozflákání všeho a sběr střepů
Archiv podle kategorií: Divadelní režie a podobně
Jáchym Topol: Citlivý člověk: co mě na tom zajímá
Toto: hledá se nějaký smysl, přímočaře, bezohledně, za schématy, za humanistickými hodnotami.
Iluze civilnosti
Inscenace Divadla Kámen „OK plus F“ obsahuje krátké úseky – komentáře doplňující a vysvětlující dění na jevišti – v nichž herečky měly už od prvních zkoušek zadání být absolutně civilní, tj. vystoupit ze všech stylizací, jednat „jako doma“, jako by se kolem nedělo žádné divadlo, žádná veřejná událost, žádný rituál, jako by si v klidu povídaly s kamarádkou. Číst dále »
Kateřina Janečková, Matěj Kohout: Rajče a okurka
Deklarována byla minimalistická groteska, a tato deklarace překvapivě přesně odpovídala skutečnosti. Hezky jsem si užil základní minimalistické radosti – úspornost prostředků, prohlubování akcí odvážným opakováním, přesnost, prokreslený detail. A ještě více jsem si užil také další věc: něco jako krutou existenciální bezvýchodnost, či jak ten zážitek nazvat. Číst dále »
Divadlo Neslepýš: Olaf a Henrik
Už v minulých projektech Divadla Neslepýš (například Divočák) mě zaujaly možnosti (pseudo)intelektuální (polo)improvizace dvojice Miroslav Paulíček / Martin Vávra. Proudy jejich textů ale bývaly nějak opatrné, skoro jako by podléhaly nějaké (pseudo)disciplíně. V projektu Olaf a Henrik se ovšem uvolnily, emancipovaly se od přebytečných stylizací nebo přílišné opatrnosti, a propukly v plné radosti. Působí zároveň hluboce vážně a atraktivně absurdně. Číst dále »
Láhor/SOUNDSYSTEM: Sexy den
Po dlouhé době jsem se dostal na Láhor. Co mě na něm fascinuje? Asi prostě ta autentická přítomnost, jak to sakryš říct inteligentnějc… Číst dále »
Kýč v prvním plánu
Kýč (jako protipól umění) má různé definice, na nichž se teoretikové už do značné míry shodli. I ty nejjednodušší ovšem vyžadují určitou zběhlost v terminologii, kterou příležitostný uživatel umění nemusí mít. Proto zde nabízím definici na jednu větu, samozřejmě za cenu hrubého zjednodušování. Číst dále »
Autentičnost jako produkt divoké vize
Výčet prvků uměleckého díla téměř nijak nevypovídá o dílu jako celku. Kdyby tato známá skutečnost neplatila, nedalo by se na událost „Žiju, aby žili“ Společnosti doktora Krásy vůbec koukat. Ale protože ta skutečnost platí, je ta věc nejen koukatelná, ale dokonce je uměleckým zážitkem. Číst dále »
Není všechno Havel, není všechno Hába
Tak jsem byl zase jednou obviněn z havlovského plagiátu (zde). Byl bych hrozně rád, kdyby mi někdo vysvětlil, co máme já nebo Divadlo Kámen společného s tvorbou Václava Havla. Číst dále »
Nejnovější komentáře