S citem – střepy a záblesky

Zkomponovali jsme hru S citem / inspirace: Jáchym Topol: Citlivý člověk / základna pro komponování: zachycené záblesky / postup: rozflákání všeho a sběr střepů

Nejdřív je autorem spisovatel. Potom je autorem dramatik. Potom režisér. Potom herci, a ti mají rozhodující slovo.

Když se literárnímu dílu, řekněme románu, přihodí, že inspiruje nějakou divadelní událost, znamená to, že postupně projde několika transformacemi, například v této posloupnosti:

kniha => vize dramatika => text divadelní hry => vize režiséra => scénář => vize herců => nastudovaná inscenace => události konkrétního večera.

V každé z těchto fází probíhá svobodné tvoření. Sice z materiálu předchozích fází, ale svobodné. Jak to dopadne? Podobá se událost konkrétního večera knize, která vše spustila?

Četl jsem Citlivého člověka. V mnohém mě štval, v mnohém zasahoval, v mnohém rozradostňoval. Z toho se musí udělat divadlo, říkal jsem si. Ale jak, říkal jsem si, tyhle složité a propletené vize, tahle organická struktura, co s tím?

No tak, co by… Člověk si prostě nechá trochu uležet ty tisíce vjemů, které z knihy má; jen trochu, aby moc nevybledly. Trochu na to myslí, trochu to v sobě nechá jiskřit a vířit a usazovat, potápět a zase vynořovat, příjemně i nepříjemně, neuceleně i v nejasných celcích, ostře i tupě, barevně i černobíle, … A člověku se zjeví některé prvky knihy, které by se daly divadelně rozvinout nebo pojednat; jen některé, divadlo nemůže převzít román v celé šíři, musí si vzít jen kousek.

Potom si člověk ve správnou (nebo mylnou…) chvíli sedne, hrábne někam do svého zmateného vnitřku, kde se kromě těch uleželých, potopených a zase vynořených vjemů pocházejících z knihy nachází i mnoho dalších zmatených vizí a otázek. No, a člověk prostě napíše hru, svobodně, bez autocenzury, bezohledně.

Pak to ukáže hercům, a když herci souhlasí, společně se udělá divadlo.

No, a pak se může doufat, že divadelní událost (představení) bude opravdu obohacená o ten výchozí materiál ze začátku řetězce. A že i když divadlo bude úplně jiné než kniha, bude jejím rozvinutím.

Při tvoření hry S citem, podobně jako při tvoření jiných her inspirovaných literaturou, se snažím být maximálně svobodný a zároveň maximálně vtažený do materiálu knihy. O totéž žádám i herce. Věřím, že jsme se neodpojili, a zároveň že jsme svobodně a bezohledně tvořili.

Snad z toho vzejde něco dobrého.

Přidat komentář

0 Komentáře.

Přidat komentář

45 ÷ fifteen =


Upozornění - Můžete použít tytoHTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>