Archiv podle kategorií: Divadelní režie a podobně

S citem – střepy a záblesky

Zkomponovali jsme hru S citem / inspirace: Jáchym Topol: Citlivý člověk / základna pro komponování: zachycené záblesky / postup: rozflákání všeho a sběr střepů

Číst dále »

Jáchym Topol: Citlivý člověk: co mě na tom zajímá

Toto: hledá se nějaký smysl, přímočaře, bezohledně, za schématy, za humanistickými hodnotami.

Číst dále »

Iluze civilnosti

Inscenace Divadla Kámen „OK plus F“ obsahuje krátké úseky – komentáře doplňující a vysvětlující dění na jevišti – v nichž herečky měly už od prvních zkoušek zadání být absolutně civilní, tj. vystoupit ze všech stylizací, jednat „jako doma“, jako by se kolem nedělo žádné divadlo, žádná veřejná událost, žádný rituál, jako by si v klidu povídaly s kamarádkou. Číst dále »

Kateřina Janečková, Matěj Kohout: Rajče a okurka

Deklarována byla minimalistická groteska, a tato deklarace překvapivě přesně odpovídala skutečnosti. Hezky jsem si užil základní minimalistické radosti – úspornost prostředků, prohlubování akcí odvážným opakováním, přesnost, prokreslený detail. A ještě více jsem si užil také další věc: něco jako krutou existenciální bezvýchodnost, či jak ten zážitek nazvat. Číst dále »

Divadlo Neslepýš: Olaf a Henrik

olaf_a_henrik_plakat_04_2018_malyUž v minulých projektech Divadla Neslepýš (například Divočák) mě zaujaly možnosti (pseudo)intelektuální (polo)improvizace dvojice Miroslav Paulíček / Martin Vávra. Proudy jejich textů ale bývaly nějak opatrné, skoro jako by podléhaly nějaké (pseudo)disciplíně. V projektu Olaf a Henrik se ovšem uvolnily, emancipovaly se od přebytečných stylizací nebo přílišné opatrnosti, a propukly v plné radosti. Působí zároveň hluboce vážně a atraktivně absurdně. Číst dále »

Láhor/SOUNDSYSTEM: Sexy den

Po dlouhé době jsem se dostal na Láhor. Co mě na něm fascinuje? Asi prostě ta autentická přítomnost, jak to sakryš říct inteligentnějc… Číst dále »

Kýč v prvním plánu

Kýč (jako protipól umění) má různé definice, na nichž se teoretikové už do značné míry shodli. I ty nejjednodušší ovšem vyžadují určitou zběhlost v terminologii, kterou příležitostný uživatel umění nemusí mít. Proto zde nabízím definici na jednu větu, samozřejmě za cenu hrubého zjednodušování. Číst dále »

Autentičnost jako produkt divoké vize

Výčet prvků uměleckého díla téměř nijak nevypovídá o dílu jako celku. Kdyby tato známá skutečnost neplatila, nedalo by se na událost „Žiju, aby žili“ Společnosti doktora Krásy vůbec koukat. Ale protože ta skutečnost platí, je ta věc nejen koukatelná, ale dokonce je uměleckým zážitkem. Číst dále »

Není všechno Havel, není všechno Hába

Tak jsem byl zase jednou obviněn z havlovského plagiátu (zde). Byl bych hrozně rád, kdyby mi někdo vysvětlil, co máme já nebo Divadlo Kámen společného s tvorbou Václava Havla. Číst dále »

Absolutní vážnost, absolutní nadhled

dopis pp 3 mensiV minulosti jsem u každé nové inscenace, kterou jsme tvořili, důkladně přemýšlel, do jaké míry mají být herci ponořeni v jejím vážném prožívání a do jaké míry mají mít nad takovým ponořením nadhled. Dnes takovou otázku považuji za nesmyslnou.

Číst dále »